© 2009 Jan Horký. Všechna práva vyhrazena.

Přerovská náměstí IV.

Posledním Žerotínovým náměstím by se dala kapitola o přerovských náměstích uzavřít. Tedy o skutečných náměstích. Názvy v rejstříku míst nám sice naznačují, že se můžeme těšit na další tři, ale opravdu jde spíše jen o jméno, než o skutečný prostor náměstí. Vždyť si ani mnoho Přerovanů nedokáže rozpomenout, kde tato „náměstí“ leží, postavíte-li je před otázku, jak se dostat na náměstí Svobody, Fr. Rasche anebo Přerovského povstání!

Náměstí Svobody

Půdorysné schéma. Prostor by mohl být jak náměstím (i když poněkud větším), tak docela příjemným parkem v centru města. Kresba: autor
Půdorysné schéma. Prostor by mohl být jak náměstím (i když poněkud větším), tak docela příjemným parkem v centru města. Kresba: autor

Na hranici mezi náměstím a parkem je náměstí Svobody. Ačkoli je obklopeno ze všech stran domy, dokonce velmi pěknými, člověk si jej spodobní spíše s parkem. Dnes nepříliš pěkným. Podívejme se stručně na historii tohoto místa, abychom lépe pochopili, proč říkáme náměstí, když jde vlastně o park.

Historie místa

Říká se, že tento prostor byl tržištěm selat. Ve 20. letech trh ustupuje, a protože město nemělo peníze na jeho zadláždění, vzniká zde park v přísné pravidelné dispozici podle tehdejší módy. Součástí byl i hudební pavilonem (viz foto), který ale zanikl v 60. letech, kdy současně i celé náměstí získává nynější negeometrickou formu a přestal být tak udržovaný.

Náměstí Svobody před 70 lety, v roce 1940. Foto: Archiv J. Rosmuse
Náměstí Svobody před 70 lety, v roce 1940. Foto: Archiv J. Rosmuse

Kdyby tomu bylo naopak, možná by se nezačalo v 80. letech budovat nové „klidové centrum“ na dnešním „náměstí“ Přerovského povstání u Prioru, které si trochu hraje také na park. Není však ani parkem, ani náměstím.

Cena Petra Parléře 2006

Město pro tento neutěšující stav v roce 2006 využilo možnosti zúčastnit se soutěže pořádané obecně prospěšnou Společností Petra Parléře na návrh obnovy městských prostor. Různá města nabízejí soutěžní témata a architekti si pak jedno z nich vyberou a navrhují vlastní řešení. Město Přerov vložilo náměstí Svobody a to nezůstalo bez povšimnutí. Co bez povšimnutí, návrh na naše náměstí vyhrál celou soutěž!

Možná si ještě vzpomenete, jaké reakce vzbudilo radikální řešení architekta Ryšky. Mění totiž parčík na skutečné vydlážděné náměstí (se jmény osobností v dlažbě) a zachovává pouze důležité stromořadí po obvodu a několik významných vzrostlých solitérů. A vrací zde zmizelý hudební pavilon. Odvážný návrh, který má své nesporné kvality, zůstane pravděpodobně navždy jen návrhem. Podle informací z magistrátu se s jeho realizací nepočítá, zvláště kvůli negativním reakcím z řad veřejnosti.

Náměstí Svobody bylo soutěžním tématem pro další tři nebo čtyři účastníky, ale nepřistoupilo se k jejich realizaci. Další studie nejsou a v nejbližší době se s nimi ani nepočítá. Park, pomalu již lesopark, tak nadále zůstává.

Velikost náměstí

 

Plochy náměstí ve stejném měřítku: 01 - Žerotínovo, 02 - TGM, 03 - Horní, 04 - Svobody. Čím je náměstí mladší, tím je větší? Povšimnětě si také zvláštní shody severo-jižní orientace. Schéma: autor
Plochy náměstí ve stejném měřítku: 01 – Žerotínovo, 02 – TGM, 03 – Horní, 04 – Svobody. Čím je náměstí mladší, tím je větší? Povšimnětě si také zvláštní shody severo-jižní orientace. Schéma: autor

Porovnejme na obrázku velikost doposud představených náměstí, jsou ve stejném měřítku. Největší je beze sporu náměstí Svobody, pak Žerotínovo, TGM a Horní. Čím novější, tím větší? Člověk a lidské měřítko zůstává po staletí přibližně stejné, proč ale tolik rostou náměstí? A to jsme vynechali náměstí Přerovského povstání, ale o tom až příště.


Publikováno v Novém Přerovsku dne 20.11.2009